Výstavbou hromosvodu získáte zabezpečení proti škodám, způsobeným úderem blesku. Tento vynález však není novodobý, pochází přibližně z poloviny 18. století a jeho objevitelem je jihomoravský rodák Prokop Diviš. Od té doby chrání objekty prakticky samočinně, dlouhodobě a hlavně zcela zdarma, není k jeho práci samozřejmě zapotřebí elektrické vedení ani solární fotovoltaika, je to v principu navíc zařízení velmi jednoduché.
Jenže ani jednoduchost jeho konstrukce neznamená, že půjde o nezničitelnou záležitost. Hromosvod může poškodit celá řada vlivů, a právě z tohoto důvodu se provádí revize hromosvodů Revize elektro Revtech odborníky – elektrikáři. Proč vlastně hromosvody kontroluje elektrikář, a ne třeba zámečník, když jde o jednoduchou kovovou konstrukci ocelového drátu či lanka, ukotveného konstrukčními příchytkami do zdiva budovy?
Elektrikář totiž prověřuje funkčnost hromosvodu měřicími přístroji, a jde tu hlavně o odpor, který zařízení klade při simulaci průchodu blesku. Jestliže je odpor příliš velký, je třeba dané místo prohlédnout a zjistit, zda není mechanicky poškozeno, například větrem, námrazou a ledem, výkyvy teplot, stavební činností na domovní fasádě a dalších částech domu, a koneckonců i v důsledku docela prosté koroze.
Koroze dokáže hromosvod i přerušit, a blesk pak nesjíždí do země, ale postupuje cestou nejmenšího odporu, který mu klade jeho okolí. A je-li nablízku ocelové zábradlí, okap, parapet, kovový okenní http://www.soudal.cz/produkt/folie-okenni-interierova rám a další kovové prvky, nepochybně se s bleskovým výbojem setkají. Toto ovšem může přinést lidem velké neštěstí – buď smrtelný úraz, pokud se v tu chvíli těchto předmětů dotýkají, anebo požár, kdy rozžhavený kov zapálí dřevěné či jiné předměty z hořlavého materiálu.
Nechte tedy hromosvod raději prověřit včas, než si blesk z vašeho domu udělá volnou „pěší zónu“, a zanechá po sobě ničivé stopy.