Když se lidé rozhodují o tom, co si pořídit za podlahovou krytinu, mohou do hry vstupovat mnohá řešení sice vzhledově zajímavá, ale spíše nepraktická. Až po určité době dotyční zjišťují, že si vlastně nemohou na podlahu ani sednout, když potřebují protáhnout záda a procvičit některé svalové partie, a že to rozhodně není vhodné místo pro zalehnutí k notebooku nebo skládání puzzle s jejich ratolestmi.
A tak se stává, že z původně zamýšleného plánu položit na podlahu tvrdé plovoucí lamino sejde, a přikloníme se k osvědčené klasice – ke koberci.
O vlastnostech koberců by asi bylo zbytečné se dopodrobna rozepisovat, protože je každý z vás ze své vlastní zkušenosti zřejmě dobře zná. Položit se na měkký povrch a našlapovat po něm bosými chodidly je balzám, a čím delší vlas a měkčí tkanina, tím rozkošnější a blaženější pocit. Není pak problém rozložit si s dětmi oblíbené puzzle s tisíci dílky a začít skládat kousek fasády zámeckého objektu a na druhé straně skládačky zas modré nebe s prosvítajícím sluncem.
Takto bychom mohli puzzle skládat donekonečna, pokud nás nezarazí podivný zápach. Koberec je totiž tkané vlákno a tkanina, jak známo, ráda přijímá nečistoty i pachy. Jenže když propotíte svoje ponožky, vložíte je do bubnu pračky a podrobíte důkladnému čištění, ale když chodíte naboso po koberci několik let, myslíte si, že si s odérem bosých chodidel poradí běžný vysavač? To bychom mohli rovnou ponožky vyklepávat z okna, podstrčit je suchému vysávání a znovu navlékat na nohy.
Bosonohá chůze a spolu s ní i proces přípravy pokrmů, kdy se do ovzduší rozptylují tukové částečky, které později na koberci žluknou a páchnou, jsou jedny z hlavních důvodů, proč je nutné čas od času tuto podlahovou krytinu podrobit něčemu podobnému, co probíhá v automatické pračce. Postará se o to například dobře recenzovaný stroj na čištění koberců Rotovac.